Týden po oficiálním oznámení o operativních úderech, vedených na kontrolní linii, zůstává hodně nejasného o této operaci i o tom, čeho bylo dosaženo. Na tiskových konferencích bylo zveřejněno, že dva oddíly zvláštních sil zasáhly sedm teroristických odpalovacích ramp. Také se tvrdilo, že bylo zabito 38 teroristů a jejich pomocníků.
Složky běžných sdělovacích prostředků, především televizní kanály, spadly do šovinistického šílenství. Nicméně pár dnů po této události zůstává to, co se v tu noc vlastně stalo, stále zahaleno rouškou tajemství. Je snaha ukázat vše, k čemu došlo v rámci vojenské operace, spíše jako by to bylo zaměřeno na místní stoupence (pravicových) RSS- BJP a vytvořit auru kolem premiéra coby někoho, kdo nesnáší nesmysly z Pákistánu.
Šovinistická prohlášení starších (či délesloužících) vládních ministrů zobrazují dětinskou vítězoslavnost. Ministr obrany Manohar Parrikar prohlásil, že se Pákistán ještě nedostal z anestézie, do níž byl vržen při operativním úderu. Venkaiah Naidu charakterizoval Pákistán jako zloděje, kterého kousl škorpión, ale nemůže křičet. Tato prohlášení vypadají jako provokování Pákistánu k odvetné akci, jež by poté byla využita k zostření situace.
Pákistán odpověděl tím, že zatáhl skupinu lidí od mezinárodních sdělovacích prostředků na svou stranu kontrolní linie, aby potvrdili postoj, jenž Pákistán zaujal, totiž že žádné operativní údery vedeny nebyly. CNN, BBC a západní sdělovací prostředky přinášely zprávy, zmiňující se o poklidném a normálním prostředí v oblastech, kde mělo údajně k vojenským úderům docházet.
Modiho vláda nevydala žádný videozáznam ani důkaz o vedených úderech a jejich účincích. Ačkoli zuří slovní válka mezi sdělovacími prostředky Pákistánu a Indie, je na vládě, aby povahu podniknuté vojenské akce oznámila lidem. Když tak neučiní, vznikne podezření, že vláda a vládnoucí strana se snaží to, o čem se tvrdilo, že to je preventivní protiteroristický úder, obrátit na velkolepé politické divadlo, a vybičovat krajní šovinismus.
Po obou stranách hranice byly rozmístěny další ozbrojené síly, aby byly zvládnuty jakékoli nepředvídatelné události. Po vojenské akci byly evakuovány vesnice podél kontrolní linie i mezinárodních hranic. V samotném Pandžábu dostali lidé z asi tisícovky vesnic příkaz, aby se vystěhovali. Místní lidé, kteří jsou postaveni před odsun a přetržení existence, tento krok tvrdě odmítli.
Pár dní po oznámení operativních úderů došlo k útoku na ležení armády a pohraničních bezpečnostních sil v Baramulle, při němž byl jeden pěšák zabit. To naznačuje typ odpovědi, začínající vycházet z Pákistánu. Vojenské útoky v Jammu a Kašmíru se budou stupňovat. Bezpečnostní síly se s touto hrozbou budou vypořádávat ve stále složitější a nepřátelštější situaci, jak je stále spousta lidí v údolí ve stavu masové agitace proti Indickému státu.
V redakčním sloupku „After Uri, Chat“ (People‘s Democracy, 21. 9.; po útoku na vojenský tábor v Uri, kdy 4 neznámí ozbrojenci zabili 18 vojáků indické armády; pozn. překl.) jsme tvrdili, že vojenská reakce na útok v Uri bude nesmyslná a základní problém mezi těmito dvěma zeměmi nevyřeší. To vyžaduje dlouhodobé politické a diplomatické úsilí.
Modiho vláda nemůže ignorovat geo-politické skutečnosti, jež v oblasti převažují. Tři dny po incidentu v Uri se v Islamabadu sešla americko-pákistánská poradní skupina pro obranu. Je ekvivalentem k Indicko- americké skupině pro obrannou politiku. Navzdory Uri společné prohlášení zdůraznilo závazek obou zemí k pevnému obrannému vztahu, zaměřeného na dosažení společných strategických cílů, částečně se vztahujících na odvrácení terorismu, oblastní stabilitu a další oblasti bezpečnostní spolupráce. Vláda národní jednoty v Afghánistánu, již vede Ashraf Ghani, je v obklíčení a síly Talibanu dosahují postupné pokroky. V takové situaci Spojené státy uznávají zásadnost úlohy Pákistánu v Afghánistánu. Pár dnů po Uri proběhlo první společné vojenské cvičení ruských a pákistánských ozbrojených sil na pákistánské půdě. To je nutno vidět v kontextu růstu vojenského vyrovnání mezi Indií a Spojenými státy.
Modiho vládu oslovily všechny hlavní mocnosti - USA, Rusko, Čína a OSN - aby projevila sebekázeň a zábrany a nedopustila, aby se jí situace vymkla z kontroly. Pákistánská vláda dostala stejnou zprávu. Skutečnost, že poradce indického premiéra pro národní bezpečnost kontaktoval 30. září svůj pákistánský protějšek, ukazuje, že Modiho vláda není imunní vůči mezinárodnímu veřejnému mínění. Ale těsný tlak blížících se voleb v Pandžábu a Uttarpradéši diktuje pronikavou a ostrou rétoriku, jež podráží jakékoli kroky, mířící ke snížení napětí.
Kdyby Modiho vláda měla na paměti alespoň špetku národního zájmu, upustila by od chřestění zbraněmi proti Pákistánu a obrátila by svou energii k posilování pohraničního bezpečnostního aparátu k zabránění přeshraničního terorismu. Měla by učinit hranici neprostupnou pro jakoukoli extrémistickou skupinu. Zároveň kašmírská situace naléhavě vyžaduje politickou pozornost. Je naléhavě třeba ukončit státní represi a zahájit politický dialog se všemi zúčastněnými. To musí být spojeno s tím, že Indie zahájí politický a diplomatický proces produktivního propojení s Pákistánem.