Nejen s měsícem lásky a s polibkem pod rozkvetlou třešní je spjat 1. květen, ale je také svátkem lidské práce. Nejedná se o svátek politický, jak se o něm diskutuje na sociálních sítích, protože toto období již dříve bývávalo spojeno s lidovými slavnostmi a veselicemi, zejména se symbolickým ukončením zimního období a s příchodem jara a léta, slavili jej staří Keltové, Germáni, slavil se i ve starověkém Římě. Později to býval čas majálesu a studentských oslav. Státním svátkem se tento den stal v naší republice v roce 1919, tedy rok po vzniku samostatného Československa.
Vzpomínám si, jak probíhaly tyto oslavy v Kolíně, v dříve průmyslovém městě, v 70. a v první polovině 80. let minulého století. Podniky se každý rok předháněly, který z nich bude mít nejlepší alegorický vůz a například Soja, která vyráběla cukrovinky, je dokonce rozhazovala mezi přihlížející. Nechyběla vojenská posádka a kapela, k tomu byla všude spousta různobarevných mávátek. A ano, také různé transparenty s budovatelskými hesly, ale upřímně, tehdy jsem si jich zase až tak moc nevšímala.
Mezi různými importovanými novodobými svátky, o nichž lidé často ani nevědí, proč se vlastně slaví, má 1. máj v naší zemi svou mnohaletou tradici a věřím, že tomu bude tak i nadále.
V Kolíně jsme letos oslavu neměli, a to z několika různých důvodů, zajeli jsme ale k sousedům do Nymburka.
Fotogalerie
