Komu tak moc vadil v Ratajské oboře pomníček zavražděné ženy, která již dávno spí svůj věčný sen na hřbitově v Úžicích? Dnes už jen pár starousedlíků si pamatuje událost, která se odehrála před více než 68 lety - vraždu komunistky, ale především matky dvanáctileté Jany. Ženy, která za svoje přesvědčení musela položit i svůj mladý život. Ta žena se jmenovala Anna Kvašová. Nejen její zákeřná vražda, která by se podle dnešních měřítek dala klasifikovat jako teroristický akt, ale i poničení pomníčku mají společný jasný politický podtext, nejedná se v tomto případě pouze o vandalismus. Policii byl tento čin nahlášen, ale na rozdíl od vyšetřování a dopadení vrahů, zůstane zhanobení pomníčku nejspíš smutným příběhem bez dopadení pachatelů. Možná, že památku Anny Kvašové zneuctil někdo, kdo nemá ani ponětí o tom, co se dělo v padesátých, šedesátých, sedmdesátých a dost možná ani v osmdesátých letech minulého století. Já si velmi dobře pamatuji dvě posledně jmenovaná období a proto bych si na závěr dovolila napsat několik slov – člověk nemusí mít rád komunisty, ale neměl by se nikdy snížit k tomu, aby poškozoval pietní místa.
Je pondělí odpoledne a pomník je očištěn. My všichni, kteří jsme se na jeho očištění podíleli, věříme, že se nenajde nějaký další hrdina, který si svou životní frustrtaci bude ventilovat u pomníku ženy, která si (nejen) pro sebe i svou dcerku nepřála nic jiného, než žít v pokoji, míru a bez strachu z budoucnosti.
Fotogalerie
