Silnice vedoucí k Ratajské oboře je zavátá a okolní příroda je pokrytá sněhovou peřinou. Je sobota, 12. ledna 2019 a my přijíždíme k nenápadnému pomníku, který připomíná událost, která se v tomto lese odehrála před 67 lety. Jen několik kroků od tohoto místa došlo k smutné události. Bylo to ve čtvrtek 10. ledna 1952 po deváté hodině večer, kdy zde byla zastřelena předsedkyně místní ZO KSČM a členka rady MNV v obci Smrk Anna Kvašová. Tento čin měl sloužit, podle výpovědi těch, kteří jej spáchali, k zastrašení nejen místních obyvatel, ale i společnosti jako celku. Byla to výstraha před snahami podporovat rozvoj socialistických myšlenek v Československu. Pachatelé tohoto činu byli odhaleni a dopadeni až v roce 1958. Násilná smrt se ale nedá vzít zpět a ani staré zločiny by neměly být promlčeny. Je velice smutné, že si skupina k svému činu vybrala ženu, matku teprve dvanáctileté dcery, se kterou žila v malém, takřka nouzovém domku. Poslední Anina slova určená dceři při odchodu zněla: „Vrátím se brzy, jdi spát.“ Do domku čp. 37 se ke své dceři už ale nikdy nevrátila. Na smrt šla statečná a klidná, nekřičela, neprosila, nehájila se, ani nevolala o pomoc. Prst na spoušti pistole a život mladé ženy ve svých rukou měl tehdy Antonín Landstoff, v době kolektivizace aktivní odpůrce nového společenského řádu a komunistické strany. Vy, kteří budete číst těchto několik řádek a bude mít cestu kolem, zastavte se u pomníku a vzpomeňte, stejně jako my dnes. Nejen na Annu Kvašovou, ale i na všechny další, kteří se upřímně a odhodlaně, mnohdy s nasazením vlastního života snažili, aby se lidem žilo lépe a beze strachu z budoucnosti. A ještě si dovolím napsat jednu poznámku na závěr: datum smrti Anny Kvašové na pomníku, ke kterému jsme dnes položili květiny, 11.1.1952, je uvedeno nesprávně…
Fotogalerie
