Přátelé,
v souvislosti kolem posledního zabití českých vojáků v Afghánistánu jsem si vzpomněl na svou starou glosu.
Naše polistopadová politická reprezentace (tedy abych byl přesný, její většina; komunistů s jejich nekompromisním protiválečným postojem a několika dalších jedinců, kteří si i v dnešní sobecké agresivní době zachovali aspoň špetku soudnosti, se tohle netýká, naopak před nimi smekám, že se nenechali strhnout euforií proamerických doktrín) se dopustila vraždy. Nebo přinejmenším dopustila, aby k ní došlo. Za což by měli být obžalováni a souzeni dle zákona, a stejně tak potrestáni. Exemplárně. Než dojde k dalším.
Proč tato tvrdá slova? V Afghánistánu zahynul český voják. Oni to byli, a nikdo jiný, kdo jej tam poslal. Z tepla svých domovů a kanceláří, bez skrupulí, bez uzardění, jedním škrtem pera poslali na smrt syna české mámy, která je s největší pravděpodobností zvolila do čela země (pokud ne, hluboce se jí omlouvám!). Poslali jej do ohně jen proto, aby se zalíbili svým americkým chlebodárcům a odvděčili se jim za to, že k nám rozšířili demokracii. A zároveň podpořili to, čemu vládnoucí kruhy USA říkají dosáhnout stability. Známý intelektuál Noam Chomsky, na základě posledních zpráv o íránské hrozbě, předložených Kongresu USA, vyjádřil tento druh uvažování velice jasně. Írán je významná hrozba, protože se snaží rozšiřovat svůj vliv do sousedních zemí. Říká se tomu destabilizace. Snahou rozšířit svůj vliv vynášejí do sousedních zemí destabilizaci a to je pro USA problém, protože USA se snaží dosáhnout stability. Když USA přepadnou jinou zemi, je to vyvolání stability - v literatuře o mezinárodních vztazích terminus technicus, jenž znamená poslušnost vůči rozkazům USA. Takže když napadneme Irák a Afghánistán, vytvoří to stabilitu. Když se Íránci snaží rozšiřovat svůj vliv, alespoň do sousedních zemí, je to destabilizace. Tohle je zamontované do vědecké i jiné doktríny. Dá se dokonce říci bez posměchu, jako to učinil liberální komentátor a bývalý šéfredaktor časopisu Foreign Affairs James Chase, že USA musely destabilizovat Chile prezidenta Allendeho, aby dosáhly stability, totiž podřízení se rozkazům USA.
Dnes tito lidé stojí na letišti v Ruzyni nad rakví a pronášejí květnaté řeči o jeho hrdinství. Pitomost, jen naletěl na sliby snadného výdělku v cizím žoldu za americké zájmy. Netoužil být hrdinou, natož položit život za imperialistické sny o ovládnutí světa. Jak dlouho budete tento stav snášet vy, kterých se to přímo týká, mámy, manželky, družky, vy všichni, v jejichž středu někdo naletěl a většina z vás více či méně tiše souhlasila? Námitky neberu, to byste tuhle partu nevolili! Teď vy všichni, kdo jste dočetli až sem, PROSÍM, než zareagujete, bez ohledu na to jak, zadržte dech a pomalu napočítejte do deseti. A potom si zkuste odpovědět, komu prospělo, že zahynul kluk, kluk jako vy, který si kdysi s lidmi jako vy hrál, chodil s vámi do školy, miloval děvčata, která se líbila i vám, chodil třeba do stejné hospody nebo i jinam jako vy, smál se s vámi a hádal se s vámi, ale nikdo z vás si nepřál, aby šel zabíjet nebo aby někdo zabil jeho.
Vražda je vždy vražda. Tahle je konec konců velmi dobře prokazatelná. A osobně soudím, že nestačí se dojímat nad plačícími příbuznými, co myslíte…?
----------------------
5. června 2011 Vladimír Sedláček